Drenážní odvodňovací systém má tu funkci, že odstraňuje vodu, která se kvůli nedostatečné propustnosti spodní vrstvy horniny pod základem objektu střádá okolo obvodového zdiva; příčinou takové nepropustnosti je například jílová zemina nebo zvedání hladiny spodní vody v místech, kde je dům postaven. Při vydatnějších dešťových srážkách se srážková voda nejprve vsakuje do propustné (např. jílové) vrstvy horniny a při nasycení (či zaražení) dojde k zvedání spodní vody – tím se obvodové zdivo ocitne pod úrovní terénu doslova pod vodou a voda pak může do objektu natékat nebo může silně vlhnout obvodové zdivo, případně podlahy.
Tento stav se častěji vyskytuje u domů s podzemními podlažími. Zpravidla to bývá tak, že čím hlouběji pod úrovní terénu je dům založen, tím je výše uvedené riziko vyšší. I kvalitně provedená hydroizolace většinou působení tlakové vody dlouhodobě nezabrání a svislé a vodorovné hydroizolace dlouhodobému působení tlakové vody okolo objektu neodolají. Jak se říká: voda si cestu najde. Dalšími objekty vystavenými tomuto problému (střádání vody okolo obvodového zdiva) jsou domy vystavěné ve svahu. V takovém terénu dům vytvoří pro vsakovanou povrchovou vodu dokonalou zarážku nebo – což je ten nejhorší případ – se u domu z různých příčin vyskytnou prameny. Výskyt pramenů se nedá řešit – vhodnější je zaměřit se na dokonalé odvodnění okolí domu drenážním systémem.
Drenážní systém neslouží jako větrací systém, ale jen jako odvod spodní vody v podúrovňové části domu. Pokud se tam nikdy žádná voda nenastřádá, nemá co odtéci, a tak v případech, kdy nehrozí, že se spodní voda okolo objektu zvedne, jsou prostředky vynaložené na zhotovení drenáže naprosto zbytečné. Naopak v okolí těch domů, u kterých se problém s akumulací vody vyskytuje, je zhotovení drenážního systému nutné! U domů, u kterých je pravděpodobnost akumulace vody nižší, může investor vybudování drenážního systému zvážit jako pojistku.
